Takto vypadalo moje zadání: Židovská

V Mikulově žil velmi štědrý rabín. Kdo u jeho dveří zaklepal, ten dostal najíst, napít a mohl se v jeho domě vyspat. Jednou přišel velmi zubožený muž. Rabín ho pohostil a ráno mu dal ještě prsten. Když to jeho žena slyšela, začala nadávat svému muži: „Víš, jak je ten prsten vzácný? Za něj bychom si mohli koupit dům.” Muž se rozběhl za žebrákem a pravil: „Žena mi právě řekla, že ten prsten, co jsem ti dal, je velmi vzácný. Tudíž, se nenech ošidit!”

Nejspíš byla předlohou židovská anekdota a ty miluju. Myslím, že nejsem sám. A protože jsem vás na stránkách Balad krmil samými tragickými příběhy, mordy, duchové, hroby atd., tak jsem vytvořil v mém podání a mým stylem tento příběh. Vše je úsměvné a ještě je nakonec poučení o nezištnosti. Co ještě víc…

Aktualizace:

Mému Ajťákovi se provedení nezdálo a namítal, že výsledek je sice po stránce obrázků v pořádku, ale text je špatně čitelný

Takže dodal upravenou verzi, kterou jsem akcepoval, ale na konci balady ponechávám ukázku původni originál - pro srovnání.