Balada o námořníkovi

Když jsem dokončoval příběh z nemocnice, tak jsem už přemýšlel, který bude další. Myslím samozřejmě od stejného autora - Jiřího Wolkera, kterému tímto vzdávám hold, za inspiraci i verše nečekaně dobré a lidské. Vrátily mne zase do školních let, ovšem s nadhledem člověka se zkušenostmi, který si tuto „povinnou” četbu vychutnal úplně jinak, než bývalý pubertální mladík.

Balada o námořníkovi, svým způsobem prastarý příběh, mě hned chytla a při čtení veršů mi před očima ihned začaly vyskakovat představy ilustrací. Jejich ztvárnění je velmi subjektivní, protože na papír můžu dát pouze svoji grafickou představu a s autorem se poradit nemůžu. Prostě řečeno jsem na to sám a sám jdu s kůží na trh.

Musím přiznat, že to bylo jako droga - tak magicky na mne působil papír na stole, že jsem musel stále kreslit, dokud nebylo hotovo.