Živote dej mi pac a dej mi pusu,
máš na rtech med a v srdci jed.
Klidně mi plivneš do šampusu,
když ti chci s láskou připíjet.
Živote postůj, zvolni svůj let
přiděl mi roli v lepším kusu.
Pořád jen cválat tam a zpět…
A klidu dojdem nejspíš o funusu.
Spěcháme z nouze do luxusu
popelář, sedlák, doktor věd,
z luxusu zbydou jenom haldy trusu,
ach zemský ráj to na pohled.
Těch promarněných dnů a let,
divoká řeka plná hnusu
a já se topím někdy uprostřed.
A klidu dojdem nejspíš o funusu.
Každý je otrok svého vkusu
každý je strůjcem vlastních běd.
Nechci být roven mizomusu,
chci milovat a chci se chvět.
Ale když zazní ta věta vět -
hoď sebou chlape, ať jsi v plusu!
Já podeberu se jako ten vřed.
A klidu dojdem nejspíš o funusu.
Pořád nám někdo velí VPŘED!
žijeme v klusu, umíráme v klusu
senzační cirkus tenhle svět.
A klidu dojdem nejspíš o funusu.